+420 724 569 668
orchestrasbor@seznam.cz
orchestrasbor@seznam.cz
Dnešní Hodonínský symfonický orchestr byl sice založen v roce 1955, ale jeho počátky musíme hledat již v meziválečném období.
Ve 20. letech 20. století byla v Hodoníně pořádána série hudebních koncertů s klasickým programem, ať už šlo o komorní hudbu, či sborové koncerty. Ve městě bylo založeno orchestrální těleso (od roku 1938 neslo oficiální název „Orchestrální sdružení v Hodoníně“) a před veřejností se pravidelně prezentoval místní zpěvácký spolek Hlahol.
Špatná hospodářská situace ve 30. letech měla za následek omezení kulturního života města.
Ve válečné době bylo provozování hudebních podniků mnohdy problematické. Převažovala hudba posilující sílu odporu. Hrála se tedy díla A. Dvořáka, B. Smetany i L. Janáčka, ve zvětšené míře se pěstoval folklór.
V poválečném období se hudební život města slibně rozvíjel. Velkou zásluhu na tom měla hudební škola. Její pedagogové vedli dvě významná místní tělesa – sbor Rudy Filipa a Hudebně – pěvecké sdružení „Vítězslav Novák“ (dříve Orchestrální sdružení v Hodoníně a sbor Hlahol). Učitel Stanislav Svoboda, žák L. Janáčka, byl regenschorim zdejšího kostela. Byl také iniciátorem koncertů duchovní hudby, které se v letech 1948 – 1952 (jednou do roka) konaly v hodonínském kostele sv. Vavřince, což bylo počátkem padesátých let neobvyklým jevem. Škola také založila tradici Hudebních čtvrtků (rok 1948), jež s určitými přestávkami přetrvala až do dnešních dní.
Dnešní Hodonínský symfonický orchestr byl založen 31. března 1955. Tehdy se konala ustavující schůze výboru pro vytvoření smyčcového orchestru po závodním klubem (ZK) výrobního družstva Slokov. První vystoupení nově vzniklého tělesa se konalo 25. června při otevření Domu osvěty v Hodoníně (bývalý sál Evropa) a program byl následující: I. a III. věta z Mozartovy Malé noční hudby, „Lidová písnička“ a „Pohádka“ od Karla Komzáka. Prvním dirigentem byl učitel hudební školy Václav Kafka.
V důsledku organizačních neshod se ZK Slokov přešel celý orchestr 16.října pod ZK podniku Tatra v Hodoníně. Na konci tohoto měsíce došlo také ke změně ve funkci uměleckého vedoucího a dirigenta; Václava Kafku vystřídal učitel hudební školy Jan Nosek ml. (v té době v Hodoníně působil i cellista Jan Nosek st., otec jmenovaného). První veřejné vystoupení nově zařazeného tělesa proběhlo v sále Baníka a na pořadu byla Suita od J. S. Bacha. Bendův Klavírní koncert g moll, I. A II. věta z Míčova kvartetu C dur a houslový koncert Ch. de Beriota v podání učitele hudební školy z Uherského Hradiště Petra Křiváka.
Od roku 1956 začal orchestr pravidelně koncertovat v blízkém okolí Hodonína. Pod vedením J. Nosek se orchestr během dvou let vypracoval na velmi slušnou úroveň, která mu umožnila zúčastnit se v březnu roku 1957 tehdy velmi populární Soutěže lidové umělecké tvořivost (SLUT), a to s díly J. Suka (Sousedská) a W. A. Mozarta (I. Věta z Malé noční hudby a Kantáta). První kolo se konalo v Bystřici pod Hostýnem a orchestr v něm dle slov kronikáře „nenašel přemožitele“.
V listopadu tohoto roku proběhl v Hodoníně koncert, který byl zároveň součástí celostátního kola SLUT. Orchestr zde získal 3. místo. Toto počáteční období bylo pro orchestr jedním z klíčových. Dokázal, že je schopen nejen existovat, ale také se dále vyvíjet a zlepšovat.
V roce 1959 došlo k oficiálnímu rozšíření komorního orchestru na šedesátičlenný symfonický orchestr. Důvodem rozšíření byl požadavek hudbymilovné hodonínské veřejnosti rozšířit a zpestřit programy koncertů. Zároveň s tím se počítalo i se zvýšením návštěvnosti koncertů. S rozšířením orchestru však také podstatně vzrostly náklady na vybavení i běžný provoz hudebního tělesa, a proto bylo dojednáno financovat orchestr z rozpočtu Okresního národního výboru. Došlo také ke změně názvu orchestru, a to na Symfonický orchestr pracujících Hodonínska (SOPH).
První koncert SOPH proběhl 2: června 1960 v Hodoníně. Na programu bylo tato díla: Svatební pochod od F. Mendelssohna – Bartholdyho, Symfonie h-moll „Nedokončená“ F. Schuberta, Červenec z cyklu Roční doby P. I. Čajkovského, Suita pro smyčcový orchestr od L. Janáčka a předehra k opeře Hubička B. Smetany. Výkon byl zdařilý o čemž svědčila i kritika uveřejněná v regionálním tisku.
V prosinci 1961 uspořádal orchestr dva koncerty na Slovensku – v Trečianských Teplicích a Novém Meste na Váhom. V souvislosti s koncertním zájezdem na Slovensko se v kronice orchestru dočteme i zajímavé poznámky, které dokazují, že některé problémy a nešvary přetrvávají činnosti tělesa stále (problém malé návštěvnosti již by nepřímo zmiňován výše). V kronice se píše: „… Nedostatkem bylo, že při chystání a odnášení nástrojů pracujíc jen jednotlivci, většina, a to hlavně mladí lidé, se této práci vyhýbají. … Ještě stále jednotlivci nedodržují čas a kolektiv na ně musí čekat!“